Na podzimní prázdniny se Kvíčaly vydaly opět do vzdálenějších koutů naší republiky, tentokrát do nejmladšího národního parku České Švýcarsko. Dlouhou cestu vlakem jsme si krátili vymýšlením příběhů k nafoceným Kvíčalám a hraním již známé karetní hry Bang!
Ubytování bylo docela komfortní, na pokojích s vlastní sociálkou v obrovské budově správy národního parku. Jedinou vadou na něm byla absence společenské místnosti a naopak prezence nájemníků, před kterými nešlo stádo 18 Kvíčalek utišit. Ve čtvrtek jsme vyrazili Krásnou Lípou ponořenou do mlhy, jakožto po všechny následující dny, na autobus, kterým jsme měli v plánu dojet až pod Pravčickou bránu, největší dominantu národního parku. V Děčíně se nám však podařilo nechat ujet autobusek, takže jsme si tří hodinové čekání krátili návštěvou renesančního zámku a místní nově rekonstruované zoologické zahrady. Po třech hodinách jsme se nacpali spolu se skupinou Angličanů do mikrobusku a šťastně dojeli pod Pravčickou bránu, kde na nás čekal průvodce Richard Nagel ze správy, který se nás pěkně ujal. Mlžným lesem jsme šli kolem převisů a kamenných útvarů až k samotné Pravčické bráně. Richard se nám toho za tu krátkou dobu, co jsme měli snažil co nejvíce povědět, ale kvůli našemu zpoždění jsme spěchali zpět na autobus. Slíbenou plavbu na lodičkách jsme museli zrušit. Večer na nás čekal noční fotbal se svítícím míčem, opáčko z celého dne formou Riskuj! a trošku psychicky náročnější hra s lístečky, na které jsme si psali vzájemně názory o tom, jací jsme.
V pátek nám počasí vůbec nepřálo, pršelo a mžilo, takže jsme se opět setkali s Richardem, který nám povídal o národním parku a pak nás provedl nedávno otevřeným moderním informačním centrem v Krásné Lípě. Jako tečka na závěr prohlídky byl silně emotivní film o Českém Švýcarsku. Alespoň jsme díky němu viděli, jak zde mohlo být krásně. Venku při dešti jsme si zahráli recesivní hru „Máte nožky od stonožky?“, která zažila poměrně velký úspěch, zejména u některých místních obchodníků. Po obědě jsme hráli hru Černobyl, povídali si o Ochraně přírody u nás a ve světě a pak venku „blbli“ hrami na roboty a na navigaci robotů s kuličkovkami. Večer jsme si ještě zkusili, jaké je to být eskymákem, a pak dokončili povídání o ochraně přírody a nakonec si zahráli hru na řešení různých situací.
V sobotu, kdy se počasí trochu umoudřilo nás čekal celodenní výlet po Köglerově naučné stezce, který jsme zakončili hluboko ve skalách v Kyjovském údolí a v malé jeskyni. Cestou jsme hráli Mafii v životní velikosti, psali si sobě dopisy, které nám za několik let přijdou do schránky, hráli bojovku s čísly, a četli si z Nejkrásnější sbírky Miloslava Nevrlého. Navečer jsme se ohřáli v malé hospůdce a skrz mlhu, krávy a louky se vrátili zpět do Krásné Lípy. Tam nás kromě večeře čekaly dvě zkoušky z Qakademie – historie a ochrana přírody, balení a drsný film na dobrou noc – Schindlerův seznam, který nás měl připravit na následující den. Brzy ráno v 6:16 jsme už frčeli vlakem do Terezína, kde jsme navštívili Ghetto a Malou pevnost, kterou jsme si s průvodcem prošli. Ještě se nám poštěstilo vidět krátký film a po několika hodinách jsme už museli zpět na vlak a do Brna.
Je tu další akce nyní v nejhezčím národním parku v celé Čr České Švýcarsko.
Sešli jsme se na hl. nádraží v Brně, kde už čekala Terka atd. Potom Pipla s Karkulou donesly velkou tašku jídla. Pak přišli další a tak jsme mohli jít na nástupiště. Jeli jsme přes Blansko, tam nastoupila Eliška K, Malinkej a Verča. Ve vlaku jsme dostali papírky s fotkami různých osob, naším úkolem bylo poznat kdo to je a potom psát komentáře k ruzným obrázkům, které něco znázorňovaly. A jelo se. Cesta byla dlouhá a únavná, ale dokázali jsme se zabavit abychom se nenudili, jedna skupinka hrála beng, druhá skupinka pořád něco probírala a zbytek si buď poslouchal mp3, nebo koukal do blba nebo spal.
Po dlouhé době jsme vystoupili v Krásné Lípě (východ Českého Švýcarska) a hledali jsme budovu správy národního parku, ve které jsme měli bydlet. Chvíli jsme čekali na klíče a potom jsme se dočkali, hned jsme si zamluvili pokoje, které jsme si museli nejdřív vylosovat Mery s Jožinem. Poté se šlo na věc - teď se ubytovat každý si zabral svou postel teda až na kluky kteří spali na zemi. V pokoji nás bylo hafo, ale nesmím zapomenout na nového člena naší qí Bětku.
Druhý den jsme vstali a už nás čekala snídaně chleba s pomazánkou. Sbalení na celodenní výlet jsme vyjeli přes Chřibskou do Děčína, kde nám ujel kvůli labutím a kačenám a lyskám autobus a další bus nám jel až za 3 hodiny. Proto jsme se rozděli do dvou skupin – jedna šla do Zoo, druhá na renesanční zámek v Děčíně. A po prohlídce zámku jsme natočili hrátky film .
A potom jsme jeli busem pod Pravčickou Bránu a z Pravčické na Mezní Louky, odkud busem zpět - stejnou trasou do Krásné Lípy.
Vrátili jsme se na ubytovnu a už byly připraveny špagety. Po večeři jsme měli jít ven a Pepa si pro nás připravil hru, noční fotbal se svítícím míčem byla to celkem sranda .A po fotbale byla skupinová hra riskuj na různá témata jako např. ochrana přírody atd. A na konci byla hra, že se psalo na jednu určitou osobu něco co k ní cítím nebo co si o ní myslím, na každou osobu se psalo tak asi minutu a potom jsme si to měli přečíst, myslím si, že to byla celkem dobrá hra .
V pátek ráno jsme měli k snídani vánočku, pršelo a bylo hnusně, takže jsme byli v budově a potom byla přednáška s Richardem Nágelem ze správy NP, a po přednášce jsme navštívili informační centrum v Krásné Lípě, po prohlídce byl emotivní film o NP Českém Švýcarsku, po krátkém odpočinku přišla hra s jménem „máte nožky od stonožky?“
Tato hra vynikla po krátké návštěvě v drogerii. Teta na kterou budeme asi vzpomínat, na příjemnou a usměvavou paní prodavačku. Hladoví jsme se vydali na oběd (gulášová polévka), po obědě jsme na zahradě hráli hru na roboty a potom stříleli z kuličkovek a pokoušeli se navigovat svého robota. Po super hře byla večeře, bramborová kaše s párkem anebo se sýrem.
Sobota ráno jsme vyšli na takovou menší procházku po Koglerově naučné stezce. Po celé vycházce jsme hráli Mafii v životní velikosti. Došli jsme na odpočinkové místo kde jsme se měli rozmístit po lese a napsat si sám sobě dopis který nám přijde až na určitou dobu. Potom přišel oběd. Po obědě jsme se vydali do Kyjovského údolí kde jsme prolezli skály a našli jsme tam místo pro společnou fotku a Karkula nám přečetla něco od Nevrlého. Nakonec jsme hledali jeskyni s krásným a velkým pavoukem. A u hospody jsme se občerstvili a potom jsme se vydali na zpáteční cestu mezi krávami. Někteří si krátili cestu podkopáváním noh.
U některých to skončilo pádem. Po večeři byl večerníček s jménem Šindlerův seznam. A pak jsme šli na kutě.
Ráno v 5:20h jsme stávali a v 6:16 nám jel vlak do Litoměřic, a potom busem do Terezína a z Terezína zpět do Litoměřic a odtud rovnou na hl. nádraží v BrněTato akce byla mocinky vydařená.