Moravský kras přivitál patnáctičlenou skupinu dobrovolníků vskutku nemile. Pršelo a pršelo a nic nenaznačovalo, že by tomu mělo být v příštích dnech jinak. My jsme se však nenechali deštěm odradit a směle jsme vykročili do tábora. Cesta ale nebyla zase tak jednoduchá. Sraz byl u hřbitova v Líšni. Batohy nám byly odveženy, naposledy jsme zamávali rodičům a vyrazili jsme blátivou cestou po keltském hradišti až k naučné tabuli. Tam jsme byli rozděleni do tří skupin, ve kterých jsme zůstali až do konce tábora. Modří, zelení a žlutí. Již v týmech jsme řešili náš první úkol, týkající se dávné minulosti, která ležela všude kolem nás. Zároveň jsme se dozvěděli, že jsme univerzitní týmy, které prozkoumávají pralesy v Jižní americe a hledají zázračnou rostlinu, která roste mezi ruinami májských pyramid. Po vyřešení prvního úkolu byl každé skupince přidělen španělský průvodce, kterému jsme bohužel vůbec nerozuměli. Po skupinkách a za deště jsme se vydali do útrob pralesa. Brodili jsme se potoky, stříleli z luku, prolézali pavoučí sítě... až jsme konečně dorazili do tábora.
Holky spaly v holčičím teepee, kluci v klučičím. Staré kvíčaly v hangáru. Program byl nabytý, i když neustále první tři dny pršelo. Přesto jsme dopoledne chodili na stráně v údolí říčky, vysekávali jasany, tahali dřeva a větve a pomáhli jsme tak vytvořit místo pro vzácné pryšce vrbolisté, nebo jasoně dymnivkovité. Jednou jsme dojeli do lomu Hády, kde jsme hrabali louky, sbírali semínka anebo odtahovali větve do štěpkovače. Odpoledne jsme batikovali trička, upravovali si májská ponča, učili jsme se poznávat kolem rostoucí květiny, hráli májskou olympiádu, slaňovali skály, jednou jsme večer obětovali vlastnoručně upečené jídlo v májských jeskyních, hráli vlajkovou na náhorní plošině odvečera až do rána. Jeden večer každá družinka sehrála divadlo z života májů. V pátek jsme vyšli na malý puťáček do Bukovinky, kde jsme přespali pod širákem u krásné hájenky, malá skupinka dětí spala s koťatama na půdě:-) Ráno jsme došli k jeskyni Býčí skála, kterou jsme si prolezli. Uvnitř jeskyně jsme nalezli onu zázračnou rostlinu. Podle indícií se nám ji podařilo určit jako Urtica dioica-kopřiva dvoudomá. Puťáček jsme zakončili ve Křtinách. Po obědě v místní restauraci jsme šli na prohlídku krásného křtinského kostela. Celý tábor jsme bádali v pralese a odhalovali májské pyramidy. K tomu nám posloužila desová hra Tikal. Za body, které jednotlivé týmy v celotáborové hře získaly, mohly si vydražit, co jim bylo milo. Někdo sázel na sladkosti, jiní na lavinovky, ti poslední investovali své bodíky do knih. Po dražení jsme seděli u táboráku a zpívali písničky z kvíčalích zpěvníčů.
V neděli jsme se rychle sbalili a honem jsme se vydali do lanového centra v Lužánkách. Tam jsme dvě hodiny viseli ve vzduchu, lozili po kladinách, sítích, pneumatikách, skákili na hrazdu, lozili po ježkovi nebo na horolezecké stěně. Možností bylo mnoho. Touto lanovou tečkou jsme náš tábor zakončili. Přijeli jsme na sraz s rodiči, kteří si nás rozebrali. Pipla
