No tak abys věděl, sjeli jsme se na nádraží v plné síle 4/V/07 a vyrazili jsme spěšným vlakem do Prahy. Cesta byla nezajímavá a poněkud nudná neb se nic nedělo, Orni hloupě povídal a někteří z nás to jak se říká zaspali.Z Prahy jsme se vydali dál až jsme nevím přesně jak skončili v jakési lokálce a vystoupili po hodinách cesty ve vesničce Křivoklátě, která si tak neříká ale jmenuje se tak.Spali jsme na překrásných pokojích, postelích a židličkách v informačním středisku o.p.s. křivoklátsko jež má ve znaku Jeřáb Břek. Noc jsme strávili metáním různého ovoce a praním se o klíče cizí nebo naše.
Ráno jsme se vydali na hrad kde se právě natáčel slovutný druhý díl letopisů Narnie, zhlédli tuto prastarou tvrz, její věž, sbírku zbraní a nádvoří krásně zahnojené filmařskými pomůckami a po cestě zpět a použití Orniho Zkratky jsme se setkali s cenným průvodcem.Ten nás zavedl po cestě do lesa a my šli a šli až jsme došli k altánku a po rozjitřené debatě zda je lepší Letherman či Mamut jsme se Vydali na cestu zpět.Tam nás opustil cenný průvodce a mi šlapali dál velice botanickou procházkou pročež jsme se často botanicky zastavovali a také jsme se zcela nebotanicky bavili o organizaci a dělení vojsk Římského Impéria, jsme přebrodili řeku a vrátili se ve zdraví do Křivokláta a přespali poslední noc na tomto místě.
Druhý den jsme vyrazili směr centrum keltské kultury a Orni nám povídal o Brakové Fikci. Zde jsme zhlédli krásný 3D film po kterém bylo venku červeně.Ti hloupější z nás si řekli „Hmmmm....“Ale ti chytřejší z nás si řekli „Aha!“ Přesto však nikdo vůbec nic nechápal. Bylo tam totiž červené sklo! Prohlédli jsme si Hustě Interaktivní výstavu, najedli se a poté se vydali na blízké keltské Opium které jsme za zvuku batohů trhaných planými růžemi prozkoumali.Poté jsme se vydali na naše tábořiště na kopci a opekli si makrely.Potom byla moc dobrá keltská hra se svíčkami Ogamy a vším co k tomu patří.
Nechci tu sáhodlouze popisovat co jsme pak dělali ráno, setkání s blbým řidičem co nás nenechal najíst a cestu kolem ošklivé cementárny.Skončili jsme v Solvayových lomech kde jsme se povozili vláčkem tam a zpět, prohlédli jsme si svážnou a motorek a tak.Pak jsme se s naším průvodcem „Hágenem“ vydali do štol a prošli na druhou stranu.Viděli jsme taky Malou Ameriku krásný to důl a utábořili jsme se. Někteří z nás se však nespokojili malou a museli jít i na Velkou Ameriku a Mexiko.Prošli jsme kolem Mexika kde kdysi pracovali političtí vězni a došli jsme na Ameriku.Tam pak jsme pokřikovali na pána v černém a nadávali mu neb nás fotil a choval se jako korunovaný Blb. Pak nám zavolal Michal že odtud máme vypadnout. Ti hloupější z nás si řekli „Hmmmm....“Ale ti chytřejší z nás si řekli „Aha!“ Přesto však nikdo vůbec nic nechápal.Pak nám povídal že nás honí sekuritka a my zdrhnuli do tábora.Tu noc naše ležení už nikdo v černém nenavštívil i přesto že se z něj do dálky linula tak silná vůně ostrého čili, že by to nenechalo klidným ani flegmatického jezevce co právě prohrál ve výherním automatu, a je to to jediné na čem mu záleží.Pak (ráno) jsme scházeli romantickým ránem a všichni se cítili velmi romanticky až do doby kdy jim to pokazilo mé brblání ohledně zahraničních turistů. My co jsme šli do štol jsme po krátkém sprintu zjistili, že nám ujel vlak a čekali jsme než jsme dočekali načež jsme odfrčeli do sousední vesnice. Pak jsme si nechali batohy u hodné paní a vydali se prozkoumat štoly.Moc jich tam nebylo až na poslední chvíli jsme něco našli a důkladně to prolezli.Vrátili jsme se zpátky a naobědvali se a odjeli spokojeně do Brna plníce při tom test na kvíčalí akademii. Kdo tam byl pochopil!!!
A že už to nepotřebuješ?!
